ROK 2017

Jako každý rok, znovu se pokouším začít s blogováním a jako každý rok doufám, že u toho vydržím déle než jeden měsíc, protože pak ztratím ch...

Jako každý rok, znovu se pokouším začít s blogováním a jako každý rok doufám, že u toho vydržím déle než jeden měsíc, protože pak ztratím chuť a čas. Nicméně se opět po roce vrhám na shrnutí roku 2017, který byl skvělý i příšerný, plný změn i stereotypů a i kdyby v něm všechno stálo za starou bačkoru, přinejmenším byl plný lásky.

J A N U A R Y
Leden začal krásně a překrásně, vlastně jako vždycky, kdy začínáme se vším nanovo a všechno se zdá být skvělé. V lednu jsem postavila prvního sněhuláka a začala se tak pořádně přátelit s jedním ajťákem. Slíbila jsem si, že přestanu kouřit a to se mi taky nějakou dobu dařilo. Toužila jsem zažívat dobrodružství a byla jsem fakt málo doma. Hodně jsem si četla a snila, taky jsem se snažila být vegan, nebo aspoň omezit živočišnou stravu. No, u toho snažení to zůstalo. Pila jsem litry kafe a byla jsem na maturitním plese, kde jsem litry kafe vyměnila za litry Aperolu. 



F E B R U A R Y 
V únoru se toho tolik nestalo. Snažila jsem se trávit víc času s ajťákem, což se mi relativně dařilo. Hodně jsem chodila do práce a pila tam hooodně kafe. Ségra odjela na výměnný pobyt do Itálie a mně se po ní trochu stýskalo, ten čas bez ní mi nahrazovaly knížky a moji kamarádi, který se rozhodli, že se na pár týdnů rozejdou a dostanou mně do hrozný situace. Dostala jsem od ajťáka odměnu za to, že jsem vydržela měsíc nekouřit a co si budem, zůstalo to na měsíci, samozřejmě jsem se o to pokoušela ještě několikrát v postupujícím roce, ale vážně to vidím až teď. V únoru jsme taky s mamkou, ségrou a Davidem vyrazili na ples sportovců u nás ve vesnici a skvěle jsme si to užili. Tancovali jsme, pili a smáli se do aleluja. Na konci měsíce jsme se s mamkou a ségrou vypravily do Brna do ZOO a pokračovaly do Znojma na oslavu narozenin.


M A R C H 
V březnu jsem byla často smutná, ale zbytečně. Dostala jsem první předjarní tulipán, cpala se bábovkama, četla Bábovky a pila ještě víc kafe. Milovala jsem svoje tři chlupatý radosti a kupovala si květiny (hlavně narcisky), četla jsem ELLE a brečela, když mi ségra vypila dárek od ajťáka, za kterej mi pak dala bolestný. Hodně jsem pracovala a neměla na moc věcí čas, podstoupila jsem první táborovou schůzku kreativního týmu a začala se ohromně těšit na celotáborovou hru a na tábor obecně. A s tátou jsme byli na ne jednom foodfestu.


A P R I L
Chodila jsem docela dost do hospod a pila docela hodně alkoholu a zahájila tím alkosezónu. Zase jsem navštěvovala foodfesty a tam strašně moc jedla a ochutnávala nový věci. Byla jsem s Tere na chatě a tam hlídala její malou sestřenici, s ajťákem jsme zapíjeli těhotenství jeho sestry a poprvý jsem u něj spala, ale pořád jsme to drželi na velmi přátelský úrovni. Dělala jsem kraviny, pila pivo a kafe, chodila jsem dost často nenamalovaná a taky jsem byla na prvním trhání osmičky, přišla jsem o čtvrtinu moudrosti. Chodila jsem bosá po trávě a užívala si první sluneční paprsky. Oslavili jsme mamčiny narozeniny a já jí dala ohromnou kytici, ze který měla ohromnou radost. Taky měla máma oslavu narozenin, kterou jsme si všichni strašně moc užili. Se ségrou jsem chodila na snídaně a s ajťákem jsme spolu trávili víc a víc času a taky jsme byli na našem prvním (a zatím posledním) brunchi v Místě. A všechno to bylo prostě děsně sluníčkový. A vlastně jsem se taky ještě dozvěděla, že jsem udělala FCE!


M A Y
V  květnu jsem měla svůj velkej den a poslední náctiny. Od ajťáka a kamarádů jsem dostala skvělej osobní dárek, absolvovala jsem táborovou brigádu a měla fakt hodně kocovin. Dělala jsem vychovatelku na škole v přírodě a hned po příjezdu jsem jela na další tetování. Ke konci měsíce to přišlo a já měla svojí první oficální narozeninovou oslavu s kamarádama a hlavně s ajťákem. Po týhle oslavě se to všechno najednou obrátilo vzhůru nohama a my náš kamarádskej vztah přesunuli trošku na jinou kolej. No a tak jsme spolu až do teď a vlastně se máme pořád víc a víc rádi.


J U N E
V červnu jsem ostříhala svoje nádherný dlouhý vlasy a začala milovat svoje fakt krátký mikádo. Ukazovala jsem tetování a chodila do práce, kde jsem měla poslední praxe na střední. Zbožňovala jsem jahody a taky jsem jich dost snědla, ukradla jsem ajťákovi mikinu a pila v ní spoustu kafe. Podstoupila táborový školení a před ním ochutnala svůj vůbec první snídaňovej burger. Vypila jsem litry kafe a zase litry vína, chodila jsem do Alibi  a pomalu mi začalo docházet, že tady pomalu končí sranda a pomalu se blíží maturita. Moc jsem nejedla, bůh ví proč a začínala jsem se učit vařit, protože jsem s ajťákem trávila fakt hodně času. Taky táta koupil barák. Škola končila a naše třídní partička se vypravila na skvělej výlet na Karlštejn a Ameriku, kde jsme nachodili asi 30 kilometrů během jednoho dne, bylo to skvělý. Měsíc končil a my jsme s ajťákem šli na rande do VIP zóny do O2 arény na basket (vlastně jsme se šli jenom pořádně nadlábnout).


J U L Y
Odjela jsem na tábor a myslela jsem, že to bez ajťáka nezvládnu. Bylo to dost dlouhý odloučení po tom, co jsme spolu trávili každej den. Ale zvládla jsem to a vlastně to zas tak strašný nebylo. Tábor jsem si užila, bylo to víc než výborný a já se víc než dost opálila. Po návratu z tábora se mi po tom tam tak stýskalo, že jsem se rozhodla se tam vrátit na návštěvu a vlastně tak trochu neplánovaně jít z Jaroměře pěšky 12km místo toho, abychom někomu zavolaly. Byla jsem s holkama na Náplavce a trochu nám to z mý strany s ajťákem skřípalo. Hlídala jsem bratrance a sestřenici a chodila do práce, nosila šaty a už zas tolik kafe nepila. 


A U G U S T 
Byla jsem hodně s ajťákem a hodně v práci, zase jsem hlídala bratrance a taky jsem byla na vesnický pouťový zábavě, odkud jsem přilezla domů asi s milionem modřin na nohou kvůli autodromu. Měla jsem svátek, byly jsme s mamkou a ségrou v Děčíně a v Českym Švýcarsku. Hned potom jsme s ajťákem vyrazili na výlet do Příbrami a hodně jsme chodili. Šli jsme na vyhlídku, která měla asi deset metrů a byla životu nebezpečná, no stejně jsme na ni vylezli a bylo to pohádkový. 


S E P T E M B E R
 Jela jsem dračí lodě, máma zreknstruovala koupelnu a koupila jsem si skvělej červenej svetr, protože začala být docela zima. Chtěla jsem nový tetování a chci ho pořád. Táta se přestěhoval a ajťák nám pomáhal to tam zpacifikovat. Začal maturitní ročník a my ukončovali sezónu u mamky a s alkoholem. Hodně rostly houby a my je hodně sbírali. A Igor oznámil konec působení v The Paranoid, což mě ranilo a tak nějak pořád jsem z toho naměkko.


O C T O B E R
V říjnu jsem jela do Vitorazska do Weitry. Bylo to super, bylo to s MUP a bylo to plný novejch historickejch faktů a novejch přátelství. Ségra oslavila osmnáctý narozeniny a já pekla fakt hodně bábovek a všichni je milovali. Řešila jsem maturiťák a byla na trhání druhý osmičky (moudrá jsem už jenom zpola) a ajťák se o mě staral. Jedli jsme sakra hodně dýní a já poprvý volila. 


N O V E M B E R
Ajťákovi se narodila neteřinka a je fakt nádherná. Zapíjel to a já zase pekla bábovky a pila víno. Táta byl na koncertě Nicka Cavea. Zase jsem chodila do hospod a pila víno a jedla pizzu. Byly fakt nádherný východy a západy slunce. Maturitní ples se blížil a Pavel vybíral koťátko. 


D E C E M B E R
Maturitním plesem to všechno začalo. Byli jsme všichni moc krásní a opilí. Máme spoustu fotek a spoustu vzpomínek. Ajťák tam byl a tancoval se mnou. Byla jsem se zase ostříhat a nechala jsem se namalovat v MACu od té nejšikovnější make-up artistky. Jeli jsme s ajťákem poprvý do IKEY a bylo to překvapivě v pohodě. Taky jsme ozdobili náš první vánoční stromeček, kterej je vlastně dracena a jmenuje se Hugo. Ajťák "vyhrál" a koupil R2D2 a vlastně tak trochu vyhodil 5k z okna. Slavila jsem Vánoce, několikatery. Na Štědrý den jsem poprvý dělala štědrovečerní večeři a koukala celý den na pohádky. Prošla pár rodinnejch sešlostí, druhý Vánoce oslavila s mamkou a ty třetí oficiální měla ke konci roku s ajťákem. Ty nejkrásnější Vánoce na světě, první společný. Novej rok jsme taky oslavili spolu a topili se v jídle. Bylo to úžasný a jedinečný, tak doufám, že příští rok si to zopakujem ještě šťastnější než letos. A kdybyste se ptali, tak ano, ajťák je teď moje chodící štěstí a radost.


Love,
Johanna 

You Might Also Like

0 lovely comments

Johanna Tulinger. Powered by Blogger.