Rok 2016 jsem začala asi jako každej. Plná elánu, přemotivovaná a rozhodnutá se svym životem něco udělat. Co vám ale můžu prozradit je fakt, že za celej ten rok jsem cvičila tak desetkrát dohromady, zdravý jídlo jsem sice docela dodržovala, ale rozhodně ne tak, jak bych si představovala. Za jednu věc jsem na sebe ale ohromě pyšná. Tou věcí je optimismus, kterej mě provázel skoro celej rok a kterej mě opustil jenom párkrát, ať už ve chvílích, kdy jsem řešila osobní problémy nebo ve chvílích, kdy mě lidi kolem mě stáhli s nima dolů do depresivních myšlenek. A taky jsem si splnila nejeden cíl. Už mám konečně obočí a nemám místo něj jenom tenoučký čárky, který vypadaj extrémně odpudivě. Ochutnala jsem taky veganský jídlo a oblíbila si ho tak moc, že maso už pro mě není number one jídlo. Prožila jsem úžasný léto plný přátel a mimo jiné skvělejch čtrnácti dní na táboře, kam jezdím jako vedoucí. Taky mám konečně pokoj snů a tetování.

Leden byl jakožto první měsíc plnej přemotivovanosti se sebou začít něco dělat a změnit svůj život. Všichni víme, jak taková přemotivovanost dopadá a tak jsem se sebou neudělala vůbec nic a prostě se jenom válela. Co jsem ale zvládla byl týden bez jakýchkoliv sladkostí a díky tomu v tuto chvíli už nemám tak často záchvaty typu "sežeru všechno sladký, co doma máme". Taky jsem v lednu byla přemotivovaná psát články na blog a všichni víme, jak to skončila. Za rok 2016 jsem napsala dohromady asi 8 článků a na blog jsem úplně zapomínala, jak jinak. Taky jsme oslavili Silvestr poprvý se sestřiným přítelem a děsně jsme si to užili. Podívaly jsme se s mamkou a sestrou do zimní pražský ZOO tak nějak náhodou, když jsme tam šly na přednášku o krokodýlech, kam jsme se nedostaly a místo toho jsme si procházely do zimy oblečenou ZOO. Hodně jsem pracovala a chodila do kaváren, kde jsem utrácela veškerý vydělaný peníze. Obrečela jsem smrt Alana Rickmana a obdržela první zásilku tričkovýho předplatnýho od Horsewagu. Byla jsem na úžasným koncertě Jethro Tull a můžu to všem maximálně doporučit! A zase jsem chodila do kaváren a přidávala miliony fotek na Instagram.



V únoru jsem chtěla rozjet projekt na Instagramu (#InstaMonthWithJoan), což se mi nepovedlo a to jenom z důvodu mojí lenosti a ztráty motivace. Co bylo na únoru úžasný bylo živý vysílání Hamleta s Benedictem Cumberbatchem z divadla v Londýně, to byl fakt nezapomenutelnej zážitek, protože jeho herecký schopnosti jsou prostě úchvatný. Byla jsem na maturitním plese, kterej jsme si s kamarádama děsně užili. Dostala jsem od kamarádky, která pracovala ve Starbucksu, karamelový latté zadarmo a taky mi na kelímek nakreslila asi milion srdíček!! Zase jsem hodně pracovala a chodila do kaváren. Byla jsem na střeše Národního divadla a ten výhled bych mohla pozorovat pořád. Zbavila jsem se svojí identifikační barvy vlasů - červený a došla jsem si ke kadeřnici pro nový ombré. Na tu změnu jsem si zvykala strašně dlouho. Byla jsem naštvaná, že mi to blonďatý ombré jde do zrzava. Často jsem chodila do Anonymous Coffee.


Ztratila jsem se s Ančí v centru Prahy a pořád jsme chodily v kruzích. Po dlouhý době jsem se viděla s mými nejlepšími přáteli a s těma jsme se taky procházeli, rozdíl byl v tom, že jsme se neztráceli.. Navštívila jsem tehdy nový veganský bistro Veget (doporučujuu) a pak na něj zase zapomněla a chodila do kavárny Styl a Interiér ve Vodičkově ulici. Zasáhly mě útoky ve Francii a měla jsem fakt strach. Chodila jsem s Adolfem do Kávovarny v Lucerně, kde jsme utvářely ty nejlepší vzpomínky a vykecaly jsme jedna druhý díru do hlavy. Poznala jsem ségřinu kamarádku Hanuš a s tou jsme šly ve třech do kočičí kavárny v Karlíně, kde jsem se zamilovala do koček snad ještě víc. Zase jsem hodně pracovala a ze života se mi vypařila "nevlastní ségra" a skvělá kamarádka. Hodně jsem nakupovala na ZOOTu a snažila se jíst zdravě. Přišly nám další třička od Horsewagu <3



Duben byl dobrej měsíc. Pomáhala jsem na půlmaratonu Volkswagenu a děsně jsem si to užívala. S mamkou a ségrou jsem poprvý navštívila čokoládovnu v centru Prahy a panebože, bylo to skvělý! Oslavili jsme narozeniny mojí nejlepší kamarádky a seděli ve Stylu a Interiéru asi pět hodin zabalený v dekách na terásce. S Ančí a jejím přítelem jsme si dali první zmrzlinu toho roku a seděli jsme strašně dlouho na sluníčku ve Františkánský zahradě. Desátýho dubna jsme byli s Adolfem, Kris, Izzy, Johnym, ségrou a jejím přítelem na dalším koncertě The Paranoid, kde jsem hrála na baskytaru z pod stage a děsně jsme si to užili! Taky jsem byla nemocná a z nudy dělala photoshoot mýmu kocourovi. Mamka měla narozeniny a taky jsem poznala novýho pejska naší rodiny. Sněžilo a byla fakt zima, protože mi nestačily moje bundy a tak jsem nosila mamčinu. Splnila jsem si sen a pořídila si Superstary <3.




Měsíc, kdy mám narozeniny a letos jsem oslavila osmnáctý!! Nejen že ve škole na mě čekala lavice obklopená mýma kamarádkama a pokrytá dárečkama a dortíčkama, ale taky jsem byla s tátou vybírat svojí první MAC rtěnku, kterou miluju. Od mamky jsem dostala taky poukaz na tetování a hned čtrnáctýho jsem na něj šla <3 taky jsem dostala peníze na řidičák, ale furt mi leží doma a já ne a ne se do toho pustit.. ups.. Zase jsme si udělaly dívčí den s mamkou a ségrou a šly jsme na fancy véču do Colosea na Václaváku a pak do Hamleys, kde jsem shodou okolností narazila na Átu, která měla směnu v jejich kavárně. Ke konci května jsme měli první brigádu na táboře a já celej víkend škrábala střechy a taky jsem si tam roztrhla svoje oblíbený legíny na cvičení. Měla jsem day off a s dědou jsme jeli nakupovat. S mamkou jsme pak na konci května jely pro kytičky na zahradu a já se pořád fotila s rukou tak, aby bylo vidět to tetování (achjo).



Na začátku června byl AVON pochod, kde jsem uronila nejednu slzu při vypouštění balonků. Bylo to děsně silný a já se těším na další ročník. U nás ve škole byli americký kadeti a my s nima probrali možný i nemožný. Měla jsem pozdní oslavu narozenin s Johnym, Izzy, Kris a tak nějak i Adolfem a ségrou a jejím přítelem. Bylo to v Kávovarně a já dostala tak úžasnej dort! Místo abych chodila do školy jsem jela na pár dní jako vychovatelka na Orlík se základkou, bylo to skvělý, bylo tam hodně smíchu, sluníčka a výletů. Ke konci školního roku jsme byli na prohlídce židovskýho města a židovských synagog, což bylo taky hrozně silný vzhledem k událostem z historie. Taky jsme místo posledních pár dní školy jeli s pár lidma ze třídy na dvě noci na Slapy a bylo to úžasný. Seznámili jsme se úplnou náhodou s Eddie Stoilow, který tam byli na rybách a my jim naběhli na udice.. Bylo tam hodně alkoholu a srandy, taky tam bylo hrozně moc nezapomenutelnejch zážitků a za mnou se přijel podívat strejda, kterýho jsem neviděla strašně dlouho. Pak jsem na poslední chvíli sháněla bryndák na tábor (neptejte se proč..) a na začátku července jsme odjeli.